Oznámení

Sbalit
Aktuálně žádná oznámení.

Několik otázek o kompresi dat na Amize

Sbalit
X
 
  • Filtr
  • Čas
  • Zobrazit
Vymazat vše
new posts

    Několik otázek o kompresi dat na Amize

    Ahoj. Nedávno jsem byl požádán, jestli bych pro nějaký herní časopis nezodpověděl pár otázek ohledně komprese dat na Amize. O povaze článku toho moc nevím, ale zřejmě by se měl primárně zabývat DOSem (a s tím spojeným počítačováním a hraním na PC v devadesátých letech). Autor jej asi chce rozšířit i o vzpomínání na jiné platformy.
    Nejdřív připojuji původní dotaz. Má reakce je níže. Chtěl bych se vás na fóru zeptat, jaké jsou vaše zkušenosti a vzpomínky, jestli byste uměli cokoliv upřesnit, opravit, dodat a tak podobně. Sem s vašimi příspěvky! Já mu to pak přepošlu.
    Všem dík.

    Je to článek o kompresi dat na osmibitech, Commodore, Amigách a v DOSu - čili zhruba do konce 90. let
    Ohledně Amigy bych měl tyto dotazy:
    Jaké formáty neztrátové komprese se používaly na Amize 500 a dalších Amigách?
    Pamatujete na program pro zvýšení velikosti HDD typu Stacker? Byl na Amigu?
    Jaký typ komprese se používala v rámci instalačních programů pro hry/programy?
    A fungovalo to samé jako v DOSu, že si člověk hru nainstalovanou na HDD jednoduše zazipoval a nahrál na diskety a tradá s ní ke kamarádovi?


    Tak předem bych chtěl napsat, že Amiga byla na konci 80. let a téměř po celou první polovinu 90. let mnohem lepší než PC a mnohé problémy DOSu byly Amigistům k smíchu
    Taky bych chtěl upozornit na to, že mezi českými a slovenskými uživateli Amig byl asi velký rozdíl ve vybavení na začátku, v polovině a na konci devadesátých let. Počítače Amiga se dají rozdělit na "profesionální" modely (A1000, A2000, A3000, A4000) a na "domácí" (A500, A600, A1200). A předpokládám, že zastoupení těch prvních bylo u nás velmi malé v porovnání s těmi druhými. Tisíce uživatelů u nás měli doma především A500 a později A600 nebo A1200. Způsob používání jednotlivých modelů se hodně lišil. U nás nejčastější model (asi tak do roku 1994 -- ale je to jen můj hrubý odhad) byla Amiga 500 a ta neměla v základu řadič HDD. Používání tohoto počítače tak spíše připomínalo osmibity a nebo, v případě hráčů, herní konzoli: Hra byla na disketě, ta se zasunula do mechaniky, počítač z diskety nabootoval, spustila se hra a ta si sama (často bez přispění operačního systému) četla data z diskety. Řadič HDD byl standardně až v pozdějších modelech A600 a A1200 (konec roku 1992). Způsob použití počítače se tak víc přiblížil tomu, na co jsme zvyklí teď: Systém startoval z HDD a práce se soubory byla mnohem rychlejší. Hry též mohly být na HDD. Ale ne všechny to umožňovaly, protože byly často programovány právě pro systémy, které měly jen disketovou jednotku. Samozřejmě čím déle byl HDD standardem, tím bylo více her, které s ním počítaly, nebo lépe řečeno -- nebránily se tomu být nainstalovány na HDD.

    Ad otázka 1:
    Na starých Amigách se velmi často používal komprimační program PowerPacker. Uměl komprimovat jak datové soubory, tak spustitelné programy. Jeho oblíbenost byla tak velká, že se stal svým způsobem standardem a rozbalování jeho formátu umělo mnoho programů. Existovaly i další podobné programy, často měly kompresi efektivnější a byly i rychlejší, namátkou Imploder, Titanics Cruncher, Stone Cracker, Crunch Mania. Bylo jich mnoho, viz. https://www.amiga-stuff.com/crunchers-download.html
    Později, když většina uživatelů už měla HDD, se za standard pro archivaci dat ustálilo LHA, viz. https://en.wikipedia.org/wiki/LHA_(file_format). Ale uživatelé mohli používat i kompresní formáty známé z PC (gzip, bzip, arj, rar, lzx, ...), byť některé mohli třeba jen dekomprimovat.

    Ad otázka 2:
    Ano takový program existoval. A bylo jich víc. Operační systém Amigy umožňoval snadné transparentní přesměrování operací a tak vznikaly ovladače, které prováděly kompresi a dekompresi za běhu, např. EPU nebo XFH. Osobně si však už nevybavuju, že bych je já nebo někdo v mém okolí používal. Řekl bych, že asi nebyly příliš populární. Na Amize bylo vždy obvyklé mít spustitelné soubory zkomprimované (viz. předcházející otázka) a hry si kompresi svých dat obvykle řešily samy.

    Používal někdo z vás něco takového? Jaké jste měli zkušenosti?

    Ad otázka 3:
    Asi by bylo vhodné předeslat, že instalace programů na Amize nikdy nebyl tak komplikovaný proces jako na PC. Pokud hra nebyla "natvrdo" naprogramována tak, že si četla data sama z diskety, což její instalaci jaksi už z principu znemožňovalo, tak stačilo soubory většinou jen nakopírovat do adresáře (složky) na hard-disku a bylo hotovo. Občas bylo ještě zapotřebí něco upravit v konfiguraci při spuštění, ale nebylo to nic složitého, co by nevyřešilo spouštění hry přes "baťák" (pokud mám použít terminologii z DOSu), kde se potřebné věci nastavily. Větší užitkové aplikace a hry ale přesto instalační programy obsahovaly. Amiga dokonce pro to měla standardní nástroj dodávaný přímo se systémem (od roku 1992 v OS2.1): Installer. Ten v sobě měl interpret skriptového jazyka a pokud musela být data kvůli omezenému místu na disketách (nebo později i CD) komprimována, mohl programátor použít ke kompresi a dekompresi jakýkoliv prostředek, například výše zmíněné LHA.
    Ještě bych doplnil, že právě někdy od půlky devadesátých let se začaly masívně dělat "HDD instalátory" i těch her, které jely jen z disket. Byla to práce nadšenců (a tak trochu crackerů a hackerů), aby si lidé mohli dát své oblíbené hry na hard-disk a hrát je z něj (systémy JST nebo později velmi oblíbený WHDLoad).

    Ad otázka 4:
    Jistě. Jen s tím rozdílem, že se ke kamarádovi "trajdalo" přímo -- bez toho prvního kopírování, protože hry byly především v první polovině 90. let jen na disketách. Ale samozřejmě později s rozšířením HDD se hry "zcela legálně" distribuovaly zabalené na disketách. K tomu existovaly velmi elegantní programy jako například Diavolo Backup. Ale mohli jste se rozšoupnout ještě víc a použít třeba program VBS (Video Backup System) a data si uložit na VHS kazetu! Existoval i opačný proces, kdy jste si mohli chtít zálohovat diskety na HDD. K tomu se nejčastěji používalo DMS (Disk Masher System) a dodnes je to společně s formátem ADF v podstatě standard v zálohování Amiga disket.
    Naposledy upravil Defor; 03.03.2022, 12:14:30.

    #2
    No, k pirátovi se ze začátku trajdalo s balíčkem disket, většina pirátů nabízela prázdné diskety vlastní. Na ně se přes Xcopy kopírovaly cracknuté NDOS hry (disketa za bůra). Později se k pirátovi trajdalo úplně stejně, ale hry začaly být harddiskové a na diskety je člověk dostal rozkouskované Diavolem. No a ke konci se k pirátovi chodilo rovnou s harddiskem, který se k němu připojil jako slave a kopírovaly se celé archivy (mega za bůra).v LHA, nebo DMSka disket.

    Co se těch různých kompresorů (nemyslím tím archivery) týká, tak kromě zmenšení objemu to byla i jedna z forem protipirátské ochrany (Rob Northen).
    Do ženský, do motoru a do budov v Syndicate nevidíš.

    Komentovat


      #3
      Mimochodem, tohle kopírování bylo ze začátku legální. Tu dnešní verzi autorských práv jsme podepsali až někdy během devadesátek.
      AmigaOS: Micro A1-C, AmigaOne XE, Pegasos II, Sam440ep, Sam440ep-flex, AmigaOneX1000
      MorphOS: Efika 5200b, Pegasos I, Pegasos II, Powerbook G4, Mac Mini, iMac G5, Powermac G5 Quad

      Komentovat


        #4
        No v podstatě sis odpověděl - je fakt - že co se týče games na disku tak asi nejvíc frčelo lha a lzx, ostatní věci se nepoužívaly. Diavolo backup - maximálně na zálohu systému, myslím, že párkrát sem to takhle sjel.

        Jinak klasika Xcopy a diskety na A500, co se týče dat, tak moduly permamentně zapakovaný PowerPackerem.

        Na A1200 jak sem napsal LHA a LZX, když se to nevešlo na disketu a posílalo se to kámošům poštou tak se to rozsekalo na víc dílů. Hodně sem používal XPKčko na moduly a data, celkem fajn, ale pak voser to rozbalit, abych to mohl hrát na PC.

        Pak se taky chodilo kopírovat stylem vyndám disk a jdu ke kámošovi, bootnu si svůj wb a naberu data a je hotovo. Je fakt, že občas se disk vysral a bylo o zábavu postaráno.

        S nástupem CD - tj někdy kolem 1998-1999 - už se problém s pakováním neřešil, prostě se to vypálilo a čus.

        Komentovat


          #5
          Jen ten nástup CD se mi nezdá. U PC to bylo standardem na 486 minimálně od DX2ky. To byl rok nejvíce 1995 nebo i dříve. Mně úplně obešlo vypalování na CD. CD jsem měl jen na kopírování. Doteď neumím pořádně vypálit CD a už to ani nepotřebuji.
          Amiga - PMD 85

          Komentovat


            #6
            Já teda éru vypalovaných CD na Amize zažil a je fakt, že se šířily warezové CD s novinkami. Hodně jsem jich rozdal na Resetkani. Taky Javosoft nabízel službu, že jsi mu poslal harddisk a vypálil z něj CD pro Amigu. To mám doma dodnes. Mě se zdá, že se na Amize používal joliet system pro CD, až pozdější Amiga ovladače uměly normání PC CD systémy.
            I love Amiga

            Komentovat


              #7
              Taky frčelo R/W přepisovatelný CD. Ale to už jsme daleko od packerů.
              Do ženský, do motoru a do budov v Syndicate nevidíš.

              Komentovat


                #8
                Hola, sepsane to mas pekne, v podstate se mi nelibili jen asi dve mista.
                To prirovnani k osmibitum, prace s kazetou je neco uplne jineho a disketove mechaniky se ve vetsi mire objevovali snad akorat u C64. Tam mi daleko vice sedi to prirovnani ke konzoli, vrazis disketu a hrajes.

                A pak jak pises o lha, tak tam by se mi vic libil vyraz archivace dat, nez jen komprese. Ale to jsou jen detaily.
                ---
                Lzx bylo rozsirenejsi na Amize nez na PC a podle me dlouho souperilo s Lha o prvni misto. Lha melo navrch diky Aminetu, ale Lzx zase melo lepsi kompresi... (na PC bylo dlouho jen UnLzx)
                ---
                Co se tyce vypalovani na CDcka, tak jsem to zacal delat uz v dobe, kdy byl v Brne siroko daleko jediny borec, ktery mel vypalovacku a tuto sluzbu nabizel. Naucil se palit i data z Amigy a pak tam zacalo chodit i Amigistu vic. Pozdeji nakoupila SCSI vypalovacku univerzita, tam pouzivali Amigy k video produkci, titulkovani a jako univerzitni infokanal, tak jsem pak fungoval tam

                Komentovat


                  #9
                  Jeste me napada, ze pro software jsme taky jednu dobu jezdili s SCSI SyQuest jednoutkou pripojenou pres redukci na paralelni port.

                  Komentovat


                    #10
                    Autorem citovaného textu je ExiE Přejít na původní příspěvek
                    ...To prirovnani k osmibitum, prace s kazetou je neco uplne jineho a disketove mechaniky se ve vetsi mire objevovali snad akorat u C64. Tam mi daleko vice sedi to prirovnani ke konzoli, vrazis disketu a hrajes...
                    Dík. Text jsem upravil. Tak snad si z toho redaktor něco vybere.

                    Komentovat


                      #11
                      Pro diskety jsem chodil k piratovi, ktery mel jejich obrazy ulozene na VHS za pomoci VBS (Video Backup System) - byl to surrealni zazitek

                      Po rozsireni A1200 a harddisku jsme nejaky cas vyuzivali i propojeni dvou Amig paralelnim portem, ale bylo to velmi pomale, musel se tahat cely comp a vetsinou nebyly k dispozici 2 televize. Prechod na ciste harddiskove reseni bylo mnohem pohodlnejsi

                      Komentovat


                        #12
                        Autorem citovaného textu je k0x Přejít na původní příspěvek
                        Pro diskety jsem chodil k piratovi, ktery mel jejich obrazy ulozene na VHS za pomoci VBS (Video Backup System) - byl to surrealni zazitek

                        Po rozsireni A1200 a harddisku jsme nejaky cas vyuzivali i propojeni dvou Amig paralelnim portem, ale bylo to velmi pomale, musel se tahat cely comp a vetsinou nebyly k dispozici 2 televize. Prechod na ciste harddiskove reseni bylo mnohem pohodlnejsi
                        To byly časy. Jak moc jsme od těch dob zpohodlněli
                        Amiga 1200, Blizzard 1230 / 50MHz, 32MB Fast RAM, CF 8GB, OS 3.2

                        Komentovat


                          #13
                          Autory LZX potažmo tu technologii pak koupil Microsoft instalační CAB soubory Windows jsou zabalené technologií LZX . Jen taková zajímavost.
                          Dum spiro spero!
                          Amiga 1200 x2, Amiga 600, Amiga 500, PowerMacek G5 (MorphOS), Amiga 2000. IceDrake (68080/192MIPS, 512 MB RAM, RTC)

                          Komentovat

                          Zpracovávám...
                          X