Možná se ptáte, proč takový článek vzniká teď, přibližně 20 let po představení prvního trackeru vůbec. Mám pro to několik osobních důvodů: Baví mě to, myslím, že nic podobného v češtině neexistuje, chci nějak prodat znalosti z této oblasti (nabyté běhěm čtrnácti let) a nakonec, můžu takto udělat radost těm, kteří chtějí trackery objevovat nebo těm, kteří se ke trackerům z nostalgie vracejí a mnohé si potřebují osvěžit. Chtěl bych podotknout, že se nechci věnovat konkretnímu trackeru, ale spíše trackerům obecně, protože mnohé finty a postupy jsou pro trackerskou obec shodné. Avšak když budu zacházet do detailů, budu brát jako referenční program ProTracker (kterému se zde na portálu detailně věnuje Balda).

Než začnu tvořit
je dobré vědět, co k tomu potřebuji. První věc, a podle mého názoru vůbec ta nejdůležitější, tkví v tom, co je důležité pro všechny životní situace, kdy se chce člověk vážně věnovat nějaké činnosti. Tou je neoblomná vůle. Prostě si nemůžete říct, že se to za tejden nějak naučíte a když po měsíci zjistíte, že vaše věci vůbec nezní jako Purple Motion, tak radši půjdete do hospody (nic proti hospodě ). Jedná se o složitý proces, který zahrnuje trnité začátky, učení se věcí metodou pokus-omyl a v neposlední řadě moře času. Co se týče technického vybavení, trackery nejsou příliš náročné, vzásadě stačí jen Amiga, nějaký ten program a samply. Pokročilým uživatelům pak mohu doporučit MIDI interface či třeba sampler. Já osobně obě zmíněné věci nepotřebuji.

Samply
Základem skladby jsou samply (ruchy, nástroje). Člověk by si měl dopředu ujasnit, co chce dělat a jaké samply by měl za tímto účelem použít, protože gabber se nám asi ze samplů na dechovku bude dělat špatně... =) Existuje pár základních cest, jak samply obstarat:

• Ripping - prostě vezmete svůj oblíbený modul a samply zcizíte. Jedná se o dobrý způsob, jak se mnohé naučit, ale s takto vytvořenými kousky bych na veřejnost nechodil; pokud přepříliš vykrádáte, lidé vás neberou vážně. A pokud tvoříte z vlastních samplů, můžete si i říci: "Ano, toto je na 100% moje dílo".
• ST-XX - léty osvědčené balíky samplů, které vám do začátku budou stačit. Lze je stáhnout z Aminetu.
• Sampling - pokud jste šťastným vlastníkem sampleru, můžete použít různé zdroje zvuku (syntetizátor, mikrofon, PC, DVD přehravač) a tyto na Amize zaznamenat (např. pomocí programů AudioMaster, MegaloSound, SuperSound, ProTracker atd...)
• Poslední možnost jde mírně mimo tři výše zmíněné, jde o výrobu a přípravu samplů na osobním počítači. Mně osobně tento způsob vyhovuje nejvíce, neexistují pro něj specifická omezení a také výsledná zvuková kvalita může být na nejvyšší úrovni (samozřejmě bráno relativně k možnostem Amigy). Popis, jak se vše dělá však odporuje plánované strohosti tohoto seznamu, proto se mu později budu věnovat v samostatném odstavci.

Jaký tracker?
Existuje jich příliš mnoho, než abych byl schopen vytvořit objektivní seznam, ale jmenujme alespoň nejběžněji užívané (do komentářů můžete doplnit ty, na které jsem zapomněl):

• Ultimate SoundTracker - pravděpodobně první tracker vůbec.
• ProTracker - nestárnoucí klasika. Existuje mnoho verzí, já osobně používám verzi 3.62. Existuje mnoho jeho klonů, některé povedené, některé méně.
• AHX, HivelyTracker - programy, jejichž smyslem je tvorba skladeb zvukem připomínajících SID (C64).
• MilkyTracker - věrný a propracovaný klon editoru FastTracker 2 pro OS4.
• DigiBooster - sympatický tracker, jako jeden z mála umožňuje použití více než 4 kanálů.
• OctaMED - velmi propracovaný editor, podporuje MIDI, disponuje obrovským množstvím funkcí. Je značně rozsáhlý, proto doporučuji spíše zkušeným uživatelům.

Názvosloví
Trackery se vyznačují specifickým názvoslovím, pojďme si osvětlit ty základní, bude se to hodit i v rovině porozumnění tomuto článku.

• Tracker - program na skládání hudby. Je pro něj charakteristická "tabulka" namísto notové osnovy nebo piano rollu, vertikální scrollování a vkládání parametrů v šestnáctkové soustavě
• Pattern Order - určuje, který pattern má kdy hrát. Lze si ho jednoduše představit jako playlist kousků jedné skladby.
• Pattern - ohraničený soubor not a efektů, pattern začíná na řádce 0 a zpravidla končívá řádkou 63 ($3F)
• Track (někdy Column) - označuje jeden sloupec v patternu
• Row - celá řádka v patternu včetně not a efektů.
• Block - pomocí něj můžeme označit a posléze libovolně editovat jakoukoli část patternu.
• Sampler (HW i SW) - hardwarovy sampler je krabička, která se k Amize připojuje přes sériový port, disponuje audio vstupem (jack, cinch). Sampler v softwarové podobě je program, který umožní nahrání samplů do paměti a následně jijich přehrání.

Ovládání trackeru
Pro názornost zde máme obrazovku z ProTrackeru verze 3.62:


V červené oblasti vyznačené číslicí 1 se nacházejí základní funkce programu. POS. ED., neboli position editor slouží jako playlist patternů, pořadí jejich přehrání můžeme libovolně měnit. Další základní funkcí je play (na klávesnici pravý ALT, klávesa pravá amiga u většiny trackerů slouží z opakovanému přehrávání aktuálního patternu) a stop (SPACE). Play přehraje celou skladbu, stop přehrávání zastaví. S těmito funkcemi úzce souvisí tlačítka record a edit. Edit je přepínačem editačního módu (ve většině trackerů SPACE) a record umožní záznam not v reálném čase. Disk Op. zpřístupní diskové operace (nahrávání a ukládání modulů, samplů atd). V oblasti 2 jsou funkce týkající se prací se samply; vlevo nahoře máme výběr samplu (sample), níže jeho základní hlasitost (volume) a ladění (finetune). Tlačítkem sampler se dostaneme do pokročilého editoru samplů. Text "F-2" pod číslicí 3 představuje notu a její oktávu. Čtyřka značí číslo samplu a nakonec pětka: první dvojčíslí je pro číslo efektu ($00-0F) a druhé pro nastavení parametru efektu ($00-FF). Vkládání not a efektů je za pomoci klávesnice poměrně jednoduché, přikládám obrázek, aby bylo vše srozumitelné (nezapomeňte zapnout editační mód!):


Efekty
Pro většinu trackerů existuje soubor společných efektů, někdy jsou mezi sebou plně kompatibilní, někdy méně. Níže nalezneme popis těch nejpoužívanějších, ty zbylé se užívají spíše zřídka kdy. Mějme na paměti, že v některých programech mohou být ty samé efekty namapovány na jiná čísla a písmena:

• 00 Arpeggio - takto se dají elegantně a na jednom tracku řešit akordy. Parametrem je dvojice čísel. První určuje zdvih o x ($0-F) půltónů relativně k notě, druhé číslo určuje zdvih druhého tónu. Pokud zadáme F-2 0047, znamená to, že budou přerušovaně hrát noty F-2, A-2 a C-3; vytvořili jsme tak durový akord.
• 01 Slide Up - postupné navyšování frekvence samplu (tomuto efektu se detailně věnoval Balda ZDE)
• 02 Slide Down - postupné snižování frekvence samplu. Parametr v rozpětí $00-FF určuje rychlost slidu.
• 03 Slide To Note - postupné zarovnání na frekvenci zadané noty ($00-FF). 0301 je velmi pomalý slide, 03FF je extrémně rychlý slide.
• 04 Vibrato - Použití je 04XY, kde X je rychlost vibrata ($0-F) a Y jeho intenzita (taktéž $0-F).
• 09 Sample Offset - posune sampl na pozici zadanou parametrem ($00-FF).
• 0A Volume Slide - tento efekt má dvojí použití. Jednak jako postupné ztišení samplu (použijeme jako 0A0X, X je rychlost ztišení) nebo jako jeho zesílení (zadáme 0AX0).
• 0B Position Jump - skočí na pozici v pattern orderu, parametr je číslo patternu v pattern orderu.
• 0C Set Volume - nastaví hlasitost, rozpětí parametru je ($00-40).
• 0D Pattern Break - jakmile přehravač dosáhne řádku s tímto parametrem, okamžitě skočí na další pattern. Parametr ještě udává, na kterou řádku následujícího patternu má program skočit.
• 0F Set Speed - rychlost přehrávání. Pro parametr v rozpětí $00-1F se nastaví rychlost, $20-FF mění BPM.

Postřehy, postupy
Zde se pokusím nastínit pár triků a postupů, které by vás mohly zajímat:

• Studium cizí práce - je fajn otvírat moduly, které se vám líbí, poslouchat je a mimo to i sledovat, co se v patternech děje. Takto si za čas osvojíte techniky, které používají mistři tohoto umění =)
• Příprava samplů na osobním počítači - s přesným postupem bohužel nemohu sloužit, protože je závislý na řadě SW vybavení, takže pouze nastíním obecný postup. Na osobním počítači (ať už PC, MAC apod.) existuje ohromná spousta komerčního i freewarového hudebního softwaru. Stačí pár hodin hledání na internetu a máte dost staženého freeware materiálu. Já osobně používám sequencer spolu s VST pluginy (např. virtuální syntetizátory a efekty, váš sequencer standard VST musí podporovat). Dejme tomu, že jsme si tedy stáhli, nahráli či vygenerovali potřebný zvuk. Je ještě nutno ho řádně upravit. Amiga pracuje pouze s 8bitovými samply, takže se logicky musíme snažit využít celou bitovou šíři. Toho docílíme normalizací, ale ještě lépe nějakým softwarovým kompresorem/limiterem (výborný je např. freewarový VST plugin Kjaerhus Classic Master Limiter). Kompresor zajistí, že signál bude kompaktní, natlačený přes celou bitovou hloubku a že hladina šumu po převodu samplu na 8bit bude na rozumné úrovni. Příliš tiché zvuky jsou totiž po převodu na 8bit nejen zašumněné, ale i zkreslené. Jediné co stačí je tak hrát si s tresholdem kompresoru a poslouchat, co to dělá se samplem. Čím hlasitěji, tím lépe, ale pouze do té doby, než začne být signál přemírou komprese (a tedy ztrátou dynamiky) zkreslován. Poté už jen zbývá zvuk resamplovat (frekvenční strop Pauly je typicky 28 867Hz, na většinu samplů bude stačit 22 050Hz), převést na 8bit a uložit do formátu, který si tyká s programy na Amize (např. IFF). Já pro tuto fázi finálních úprav používám komerční SoundForge, ale i freeware nástroje mohou být dostačující, mám teď na mysli např. Audacity.

Závěrem
Tak to je pro tento den vše. Do komentářů nebo do pošty mi neváhejte napsat postřehy, kritiku, případně námět na další článek, nebráním se ničemu. A pokud byl tento článek prospěšný aspoň někomu, tak měl smysl. Hezký den a trackerům zdar!​