Všechno to vlastně začal můj o 8 let starší brácha, když jako první přinesl domů C64. To mi bylo tak možná 8 let. Jenomže to byl počítač pouze půjčený od jeho kamaráda. Nicméně C64-ka na mě velmi zapůsobila: první hrou, kterou jsem tehdy viděl a hrál, byla Welcome to Kane. Pak počítač nebyl, byl, nebyl... Ale to, co už mě ovlivnilo, se nedalo vzít zpět.

Asi kolem svých dvanácti let jsem si konečně pořídil svůj počítač včetně disketové jednotky a paklu disket k tomu. Vlastně to byly dvě C64-ky a k tomu tohle se vším všudy v jednom nákupu asi kolem 1200 Kč (něco málo peněz jsem měl, zbytek mi naši přispěli). Na tu dobu suprová koupě.

Mezi tím, o několik let dřív, to opět byl můj bratr, který přinesl domů Amigu. Myslím, že to byla A500+. Ovšem ani tato se doma moc dlouho neohřála. Z her si pamatuju Speedball 2, Stunt Car Racer (oba tituly vyšly i na C64), Cabal a Dungeon Master (asi II). Tyto hry mě velmi ovlivnily. Ještě kolem roku 95-98 jsem vážně přemýšlel o koupi Amigy, avšak nemalé finance (ještě jsem nevydělával), který k tomu byly zapotřebí, jsem neměl. Amiga se vytrácela díky nejastnostem a chybám hlavních společností, a tak možná i proto jsem si později (psal se rok 98) koupil PC. Myšlenky na Amigu však zůstaly dodnes.

A ani Amiga se nevytratila. Stále je tady. Ať již je to z řad novějších Amig nebo "jen" starší verze, nejde o to srovnávat hry a grafiku se současnými PC. Neboť to, co je již příliš reálný, jak graficky, tak i herně, přirozeně ztrácí svoji hratelnost a zábavu. A to u her na Amize nebo i jiných PC té doby nechybělo. O systému radši vůbec nemluvě. A proto. . .

Zdar všem, zdar amigám!