Stále je very rare. Je jich údajně 7, z toho většina v ČR ♥ a pokud to oživím, tak bude 8. Patenty by měly být již propadlé a design také. Nicméně - takto. Já bych rád nějak vhodně prolomil mlčení kolem Accessu. Rád bych, aby se dostal do oběhu a nebyl to ultradrahý sběratelský kousek. Bez Bobooa a EXI by z toho asi nic nebylo. Pátral bych sám za sebe a myslím, že bych asi úspěšný nebyl.

Síla je v tom, že se snažilo více lidí. Každý z nich tam něčím přispěl. Mě to trvalo rok a já to jen osadil. Měl jsem ještě hodně rozdělaných projektů a přespecializovával jsem se na Gen AI engineera. Chtěl jsem to stihnout dát do kupy před minulou Prase párty (2024) ale během asi dvou měsíců se mi to nepovedlo. Je to vlastně první Amiga kterou stavím od základu a měl jsem trochu pocit, že jsem si ukousl příliš

Hm, malosériová výroba - mám jen jedno PCB. Je to moře času a budou mne čekat nové výzvy. Ony ty footprinty nejsou úplně přesné. I když jsem měřil plošky se šuplérou, než jsem objednal správné pouzdro součástky, tak často jsem byl v úzkých, že tam nezbyla třeba u větších smd kapacitorů úplně rezervní plocha na uchycení, takže se to muselo důkladně prohřát. CPU piny dokonce o desetinku dvě přesahovalo. To vyžadovalo extrémně přesné centrování například u ramek a Altera FPGA, která sdružuje Budgie a Gayle. Mimochodem tahle amiga má ze všech Amig nejrychleší přístup do chip RAM, viz Alcone testy ve tvém URL.

To je jeden z těch Accessů od Bobooa, o kterém psal Alcone? Každopádně klobouk dolů, lidi jako vy si zaslouží respekt.
No dobře, takže zahájí se malosériová výroba?

Když teď vidím komentář od Svéti na AKF:

Tak to tak "Very rare Access" už není, že? Kolik je vlastně těch kusů po celém světě?

Ahoj,
dlouho jsem o tom mlčel, ale les mědi a cínu ve mně zraje už nějaký čas.
Dostal jsem se k neosazené desce Amiga Access – a dnes už je téměř celá probuzená.

Nejtěžší nebylo pájet, ale vybrat srdce a cévy: listoval jsem datasheety, hledal náhrady, psal si poznámky do layoutu. Sáhl jsem po jistotách – Panasonic, Vishay, Nichicon – stárnutí odložené na později. Objednávky šly z TME a Mouseru, pár podivuhodností ze zapadlých koutů světa.

Některé dny jsem seděl u hrotu i šest hodin v kuse. Flux má svou pachuť,
ale mikrokamera a trpělivost dělají z pochybností mapu. ESD rukavice jsou můj klid – mezi kůží a fluxem. Bez nich se prsty loupou a hojení je dlouhé.

Teď už se to rýsuje: měděné stezky jsou téměř propojené a já doufám v tichý okamžik, kdy napoprvé naskočí obraz.
Snažím se jít pomalu a přesně: pájení, kontrola, občas měření, dech.

Na fotce je kus paměti naší komunity. Jména v silkscreenu nechávám
rozmazaná bokehem – ne proto, že by se nezasloužila, ale protože úcta má někdy vypadat právě takhle.​

Díky k0x a IDEfix za nakopnutí to sem dát. Komunita je dech těchhle strojů.
Tak se jdu pochlubit – a trochu zadýchat.



​

Ak chceš vložiť obrázok do ASM tak je na to direktiva priamo v assemblery.

INCIFF "cesta",RN,B,ECS

RN/RB - Raw Normal alebo Raw Blitter.
B/A/N - Kde majú byť uložené farby Before, After, None.
ECS/AGA - Farebna paleta.

Priklad:
Nahrá obrazok zo zadanej cesty vo formate raw normal / definicia farieb bude uložená pred samotným obrázkom, takže prvých 64 bytes budú farby vo formate 0RGB.

Jsem si potreboval zobrazit jednoduchy obrazek, ale jen pomoci cistych bitplanu, tedy ne kompletni soubor ILBM kde jsou i jina data. Nasel jsme na netu nejaky program co se tvaril ze by to mel umet, vytahnout bitplany z obrazku ale nepovedlo se, pred tim jsem zkusil aby mi to udelal AI ale ta selhala. Poslal jsem ji to v cislech kde kazde cislo reprezentovalo 1 barvu v pixelu, ale AI i s timhle mela problem a jendoduse ty data neudelala spravne. Dnes jsem zkusil vytahnout bitplany hexaeditorem rucne z obrazku. Data jsem mel, jen jsem dal AI aby mi to dala do zapisu v assembleru, tedy pridala zapis do pameti DC, pridala ze se jedna o hexa zapis $ a oddelila to carkami, to AI udelala, data si nakopiroval do programu a zobrazil, ale vysledek byl spatny, to bylo vytazeno z deluxe paintu, tak jsem pouzil dalsi program Brilliance a tam jiz byl vysledek lepsi, ale 4 radky, (na dvou mistech - 2 a 2 pod sebou) se zobrazovali chybne. Tak jsem nevedel kde je problem. Po nejakem case jsem zacal porovnavat jednotlive byte v tech grafickych datech a videl jsem, ze by opravdu mela byt chyba v tech datech a ne v mem programu. Nakonec jsme prisel na to ze AI mi nektere byte zapsala spatne vuci originalu. Tak jsem si to do asm zapisu udelal cele sam, dal data do programu a zobrazeni konecne bez chyby. Tedy zakladni verze AI nedokaze ani data na urovni byte zapsat spravne, ona ty info bere opravdu po vetsich blocich a 1 byte je pro ni moc mala jednotka i kdyz ji presnou hodnotu napises primo do okna, jeji vstup (AI) to jiz nevezme presne. Jsem opet poucen Tedy i vystup z deluxe paintu mi dle vseho zmrsila AI.

Zrovna s tou indexaci od nuly se mi to obcas stane i v jiných jazycích. Často mu píšu ať se dží osvědčených programovacích praktik a měni jen to co zrovna teď měníme a né kód okolo. Jsem zvědavý co vykouzlím, jestli to bude ještě pitomější řešení než jsme doufali , nebo to bude lepší.

Prave jsem s AI s COPILOTem resil v ramci ASM logiku pro nahodne vybrani cisla. On mne spravne navedl, neboli mi ukazal jak dosahnout lepsiho zpusobu nez jsem navrhoval ja, ale mel problem s tim kdyz jsem jeho postup udelal v logice inverzne a jednoduse jsem v programu misto indexovani k nule pouzil indexovani od 0. Mel s tim problem a zacal to osetrovat kodem ktery nebyl vubec potrebny a ja jsem tomu nerozumel proc to tam pridava, tak jsem si to s nim potreboval vyjasnit, protoze to mne uvadi do pochyb, ze neco prehlizim ja. Nakonec jsem zjistil ze prehlizel 1 souvislost a proto do kodu pridaval navic to, aby program osetril, Kdyz jsem na to prisel a uvedl mu veci na spravnou miru, prestal do kodu pridavat to sve osetreni, ktere ve verzi indexovani k 0 nikdy neuvedl, ale v indexovani od 0 uvedl vždy. AI mela v tomhle pripade zažité běžně používané postupy, pak mela kod dobre udelany a chybovala kdyz se to udelalo míň standardne, neboli ne chybovala, asi by to fungovalo, ale pridavala neco, co tam nemuselo byt a takove veci kod jen zneprehlednuji. Ja ve vysledku budu pouzivat klasicky postup a ne min standardni, protoze mi to usetri 1 instrukci se kterou jsem pocital u opacneho indexovani, ale potreboval jsem v tom mit jen jasno

Jo kamaráde, a zbyde Ti nějakž čas na pokračování práce na Tvé hře? Všichni se těšíme, ale to vypadá s těmi vedlejšími projekty na dlouho. Jinak Ti držím palce.

Při vlastním ručním hledání mimo hlavní indexaci jsem objevil zdroj, který zatím ležel úplně bokem – nebyl zachycen ani mým skriptem pro systematické prohledávání internetu.

Jde o cca 150 GB knih a manuálů k Amize (SW/HW) ve formátu PDF.
Z magazínů mám stažené celé kolekce – například Amiga Format samotný zabírá cca 28 GB. Všechno jsou to naskenované stránky, takže mě teď čeká:

• rozsáhlý převod do čistého textu pomocí OCR
• doplnění přesných popisů obrázků (screenshoty, schémata, výpisy) pomocí specializované AI – přímo do textu, tam kde chybí kontext

A to je jen začátek. Ještě mám před sebou třídění dalších 500 GB PDF souborů, softwaru a různorodého balastu, ve kterém se ale určitě taky skrývají poklady.

Ochutnávka z backendové logiky:
Například u dokumentace typu „The AmigaDOS Manual“ mám vícero edic (1st, 2nd, 3rd). Aby AI nesmíchala informace z různých verzí (např. rozdílné syntaxe z AmigaDOS 1.3 a 3.1), bude každý dokument opatřen metadata tagy:​
​

Tak to tě vyzuje z ponožek že AI v Edgi se jmenuje copillot a to co je v OpenAI, tedy ChatGPT jako novinka tak přijde zhruba s půlročním spoždením do Copilota. Tak snad to nezmrví Každopádně je dobré ChatGPT přikládat knihu o assembleru a nějaké zip soubory s příklady kódu + HW manuál. Já přidávám i schéma A1200 . Akorát já tam mam subscription na Pro verzi. Tak nevím jaké tam budeš mít limity.
Na pokec kolem projektu používám model 4o nebo o3 na větší přemýšlení a jakmile chci produkci kódu, přepínám na o4-mini-high. Nicméně i tak je to pain in the ass Jakmile přesáhneš šířku kontextového okna, tak začne zapomínat a halucinovat. V chat GPT je super využívat projektové adresáře a když se ho ptáš na kód tak zásadně ho dávat na začátek a až pak se ptát. On totiž používá cache na opakující se dotazy, takže když to dáš na začátek a otázku až po kódu, tak to skočí do cache a ušetří ti to místo v kontextovém oknu.

Je dobré mu dávat různé klauzule do intrukčních pokynů (jen bacha na guide příručky, s těmi neumí.. budu je muset do něčeho exportovat.. umí s nimi dobře gemini od googlu) k projektu například já tam mám :

Kdo ví jak to dopadne u mé AI.

Ono u ChatGPT taky hodně záleží jaký model si na to vybereš a jestli to necháš zpracovat hloubkovým výzkumem, což je ale už placená varianta.

Tak AI ChatGPT mne v ramci asm hodne zklamala a je to pro mne nepouzitelny. AI co je v EDGE v ramci asm zase prekvapila. Tak pred 1 rokem to bylo presne obracene. Tedy ChatGPT podstatne lepsi ale ve vysokourovnovem programovani. Je otázny jestli udelala AI v Edge hodne veliky skok dopredu, nebo je alespon na ten asm podstatne lepsi. ChatGPT si v ramci asm dokaze i vymyslet a tvrdit nepravdy. Kdyz ho poucis jak to je, uzna chybu a o 2 vety pozdeji ve stejnem vlakne si jiz opet jede svou spatnou variantu. Opravdu neskutecny. Jsem prehlizel 1 vec a ChatGPT mlel o vsem moznem jenom ne o tom podstatnem proc to prehlizim. Tak otevru AI v Edge a po prvni vete jsem byl doma, ze kde je problem. Asi si dam v ramci asm s ChatGPT pauzu

Ahoj, díky že se ptáš. Udělal jsem si přehled a sepsal to:

Při tvorbě tohoto projektu jsem si samozřejmě kladl otázku, jak je to dnes s autorským právem, když člověk analyzuje obsah z webu nebo ze zapomenutých technických knih. Po důkladném průzkumu evropské legislativy jsem zjistil, že takové nekomerční výzkumné projekty spadají pod výjimky pro textové a datové dolování (TDM) dle článku 3 směrnice EU 2019/790 (DSM). Tato výjimka umožňuje analyzovat veřejně dostupný obsah (včetně chráněného), pokud je použití výhradně výzkumné a nekomerční – což tento projekt splňuje.

Projekt má ale i archivní a kulturně zachycující charakter – cílem není jen analyzovat, ale uchovat a znovu propojit vědomosti, které by jinak zmizely: assembler pro Motorolu 68000, copperlisty, programování, grafické režimy Amigy, různé triky. Sice je člověk najde, ale roztříštěné po internetu bez scházejícího kontextu. S těmito znalostmi pak nejen pracujeme, ale můžeme s nimi i mluvit – jako s člověkem, který si to pamatuje.

Možná si vzpomeneš na film The Time Machine (2002), kde vědec postavil stroj času, aby zachránil ženu svých snů – a po stovkách tisíc let v budoucnosti našel v troskách světa živou digitální knihovnu, se kterou si mohl povídat.
→ Přesně tohle je moje motivace: neztratit tu živou paměť. Zachovat ji. A dát jí hlas.
​

Já se zeptám jinak - dneska je doba, že všichni mají na všechno autorská práva, copyrighty, licence. Jak můžeš stáhnout snapshot celého internetu, nějak to potom i třídit a s výstupem pak uděláš co? Nějak mi to připadá jako snaha udělat Centrální mozek lidstva Není lepší se zaměřit na jednu určitou oblast co tě zajímá - třeba jen to programování v assembleru? Stahovat textový snapshot celého internetu po segmentech je určitě zajímavá myšlenka, ale možná tě moc nechápu.

Neber to jako nějakou kritiku, ale já jsem možná pořád uvnitř toho Matrixu a ven moc nevidím

Říkáš to v zásadě dobře – velký problém je opravdu v čištění dat. Deduplikace se dá udělat poměrně jednoduše – třeba tak, že převedu ukázky do embedding prostoru (to je podobnostní prostor, kde jsou si významově blízké věci blízko) a porovnám úhly mezi nimi. Pokud bude podobnost třeba 96 %, považuji to za duplicitní a zahodím. Chápu, že to může působit složitě – ale já už jsem trochu augmentovaný přes AI.
To jestli to půjde zrealizovat musím teprve zjistit.