Ahoj,
vypadá to, že jsem se ještě nepředstavil. Nikde nemohu najít svoje vlákno

První Amigu jsem viděl v roce '96 nebo '97, to mi bylo kolem 10 let. Známý od táty na ni kreslil digitální umění. O rok později jsem ji měl občas doma na pár týdnů, jelikož s nimi táta obchodoval sem tam v bazaru. Viděl jsem tedy v té době A500, A600 a A1200.
Někdy kolem roku 2000 se u nás trvale usídlil Mikronik Infinitiv Tower s A1200 a monitorem Philips CM.... a turbo kartou Blizzard 1230 IV.
Na Amize jsem hrál samozřejmě hry, občas jsem si něco zkusil v Deluxe Paintu, včetně animací a chtěl se naučit programovat, ale nebylo kde se to naučit. Internet v té době pozvolna začínal a nedostala se ke mne žádná kniha o Amosu ani BlitzBasicu. Znal jsem akorát 2 lidi s Amigou a nikdo z nich neprogramoval, takže žádnou Amiga komunitu jsem prakticky neznal. Měl jsem sen, že se naučím programovat přímo ve strojovém kódu

Co se týká praktického využití Amigy, používal jsem BD editor a TurboCalc, ve kterých jsem navrhoval a počítal převodovku k maturitní práci.

V období, kdy jsem zkusil rok na ČVUT, jsem přístup k Amize ztratil, pak už jsem bydlel sám. První, koho jsem ze širší komunity lidí poznal byl MarK, který měl tuším A4000D. S ním jsem také poprvé jel na PrasePárty v roce 2006 nebo to bylo 2007 Od té doby na párty jezdím pravidelně. Neumím si představit jeden rok bez ní i kdyby to mělo stát zaměstnání , protože moc kontaktů s lidmi nemám a tam vždy vidím partu lidí, které znám, které mám rád a taky jsem 3 dny bez manželky a teď posledních pár let co máme ty párty od čtvrtka tak i 4 . Samozřejmě domů se pak těším

Někdy před x lety mi někdo daroval úplně holou desku A1200 a někdo další i case, takže po čase jsem opět měl svou Amigu. O příběhu téhle Amigy se můžete dočíst v místním článku.

Jinak co vlastně rád dělám? Jsem takový renesanční člověk...
Snažím se na Amize programovat v Blitz basicu, teď už vlastně AmiBlitz 3.7. Snažím se udělat hru, které by tu po mne zůstala jako můj odkaz, protože si myslím, že to za hezké časy na Amize dlužím jak sobě, synkovi, tak i komunitě Moc tvůrců her nemáme...
Rád programuji elektroniku, hlavně ESP32 (něco jako arduino), mám rád fyziku, chemii, astronomii, vědu obecně, sváření pod argonem, střelbu z luku, umění všeho druhu a velmi rád programuji hudební syntezátory, kde skládám často nějakou hudbu do šuplíku. Publikuji jen občas, možná proto, že se bojím, že to někdo strhá a hudba je jedna z věcí, které mne drží nad vodou, stejně jako to, že jsem i křesťan, což někteří ví...

Také vedou Ostravský hackerspace, ale bohužel jsme teď na pár let uloženi ke spánku. Je hodně málo lidí, kteří se něčemu chtějí věnovat a věnovat svůj čas i ostatním. Uvidíme v budoucnu.
Živí mě v korporátním prostředí starost o stovky serverů, což mi díky home office umožňuje věnovat se více mým zájmům i rodince.
Jaký jsem? Trochu střelený a nekonveční (třeba teď plánuji fitko a pak se naučit kung-fu(wing chun). Beru věci často z druhého konce. Taky jsem často z něčeho nadšený a hodně o tom mluvím, jenomže to je prostě tím, že to v sobě neumím udržet Rád si lidmi povídám, slyším jejich příběhy, sdílím zkušenosti a učím se novým věcem. Vždy je co objevovat a poznávat. Klidně někdo napište, rád pokecám


Na konec napíšu jeden můj oblíbený citát od jednoho z přátel, který už bohužel nežije:
“Borders I have never seen one. But I have heard they exist in the minds of some people.” ― Thor Heyerdahl​