Kontrolní otázka na začátek, přátelé. Víte kolik je potřeba disket pro provedení běžné instalace AmigaOS 3.2.2.1? Já tušil že nevíte. Je jich nekonečných sedmnáct! Deset potřebujete pro základní instalaci AmigaOS 3.2, čtyři pro instalaci Update 3.2.2.1 a volitelně jednu pro instalaci moderních GlowIcons, jednu s knihovnami umožňujícími optimální chod akcelerátoru a jednu pro případnou českou lokalizaci systému. Aby instalace nebyla ruční pakárna, vytvořil jsem pomocnou disketu, díky které lze celý proces instalace automatizovat. Ano, instalace má stále několik fází, ale díky mé disketě je vše mnohem jednodušší. Na disketě je zázemí umožňující:

• Aktivovat CF nebo SD karty v PCMCIA;
• programem ImageMount připojit AmigaOS3.2CD.iso;
• připravit disk s PFS3;
• z iso obrazu nainstalovat AmigaOS 3.2 včetně knihoven pro akcelerátor a GlowIcons;
• a přidat Update3.2.2.1 včetně české lokalizace.

Pro samotnou instalaci je potřeba jednom tuto jednu instalační disketu, obraz AmigaOS 3.2 a Update3.2.2.1. Není potřeba nic dalšího, tedy žádné připojování a konfigurování fyzické CDROMky nebo vyrábění množství instalačních disket a vše lze uskutečnit přímo na amize. Ano, emulátor nebudeme potřebovat. Moje disketa umí připojit CF nebo SD kartu přes redukci v PCMCIA, případně umí aktivovat SDBox. Jedná se o upravenou disketu Install3.2, z které jsem něco z kapacitních důvodů odebral a naopak tam přidal důležitý obsah umožňující tuto instalaci. Více o disketě Install3.2FromISO včetně možnosti stažení najdete zde (Varianta D).

Pokud se vše podaří, toto bude vaše odměna.


Co budeme pro instalaci potřebovat:

• jakoukoli amigu;
• CF nebo SD kartu + redukci do PCMCIA;
• SDBox pro případnou instalaci do nePCMCIA amigy;
• nějaký disk, v mém případě microSD kartu a redukci do interního IDE
• nějakou turbokartu;
• dále mám v amize fyzický kickstart 3.2.2 (47.111), což není nezbytné, protože instalace umí kickstart softkicknout (třeba i z kickstartu 3.1), ale mít v amize fyzický kickstart 3.2.2 je pohodlnější a je to asi nejlepší možnost.

Instalaci budu provádět v Amize 1200, takto v ní mám disk interně osazen.


Nyní, když máme vše potřebné, můžeme se pustit do samotné instalace, tedy zapneme amigu a nabootujeme z diskety Install3.2FromISO. Mimochodem, toto ADFko si stáhněte do vašeho Goteku, nebo jej nahrajte na disketu.


Ve výchozím stavu nemáme připojení na CF nebo SD kartu, nevidíme AmigaOS3.2CD.iso ani žádné disky. Vše postupně připravíme. Budu popisovat instalaci přes CF nebo SD kartu v PCMCIA Amigy 1200, použití SDBoxu je podobné.

Připojení ISO do systému
Po vložení CF nebo SD karty přes redukci do PCMCIA a aktivaci ikony CF0 se na obrazovce objeví nový disk, v mém případě SDinPCMCIA, na kterém mám nahrán obraz instalačního cd AmigaOS3.2.


Programem ImageMount do systému připojím instalační ISO.



Připojený obraz vypadá takto, okno ImageMountu nadále není potřeba, lze jej zavřít.


Příprava disku
Před samotnou instalací systému provedeme inicializaci disku a jeho rozdělení na oddíly. Přípravu disku provedeme z AmigaOS3.2CD.iso, na kterém je šuplík Install a v něm ikona CopyToRAMandRun_HDToolBox, přes kterou zkopírujeme do ram disku HDToolBox, který se odtud i automaticky spustí.




Zde vybereme disk a přes Change Drive Type v okně Set Drive Type volíme Define New…


V okně Define/Edit Drive Type přes ikonu Read Configuration načteme geometrii disku.



Okno s načtenou geometrií disku opustíme přes tlačítko Ok.


Stejně tak opustíme i okno Set Drive Type (Ok).


V okně Hard Drive Preparation, Partitioning and Formatting se můžeme tlačítkem Partition Drive pustit do přípravy oddílů.


Vybereme druhý oddíl a smažeme jej (Delete Partition),


vybereme první oddíl a nastavíme jeho velikost na cokoli do 8GB. 8GB (téměř) je limit pro maximální velikost bootovacího oddílu při použití souborového systému PDS3 a Direct SCSI Transferu.


Ve zbytku diskového prostoru vytvoříme další oddíl (New Partition). Mně stačí dva oddíly (jeden bootovací, druhý s daty), pokud chcete víc oddílů, vytvořte jich tolik, kolik uznáte za vhodné.


V podrobnostech (Advanced Options) nyní tlačítkem Add/Update… zavedeme souborový systém PDS3.


V okně File System Maintanance nejdříve odebereme tlačítkem Delete File System souborový systém FFS (Fast File System), nebudeme jej totiž potřebovat.


a tlačítkem Add New File System… a pak gadgetem pro výběr přidáme nový.


Z diskety Install3.2FromISO a jejího adresáře volíme pfs3aio, což je souborový systém, který použijeme na přípravu disku. Tento souborový systém je oproti původnímu FFS rychlejší a stabilnější (nenastává u něj potřeba validace disku při nečekaném vypnutí/resetu počítače). A validace několikagigabajtového oddílu s FFS je opravdu na dlouho.


Professional File System 3 (pfs3aio) potvrdíme tlačítkem Ok.


Původní označení souborového systému


přepíšeme na 50445303 (0x50445303) a potvrdíme Ok.


Okno File System Maintanance opustíme taktéž tlačítkem Ok.


Nyní máme zavedený PDS3, ještě jej musíme přiřadit jednotlivým oddílům. Vybíráme tedy první oddíl a tlačítkem Change…


přepneme výchozí hodnotu Standard File System


na PDS\03. Zbytek nastavení necháme beze změny a odcházíme přes Ok.


To stejné provedeme s druhým a případným jakýmkoli dalším oddílem. Tedy výběr oddílu a Change…

Jako File System volíme PDS\03, zbytek neměníme a odcházíme tlačítkem Ok.


Nyní stačí jednotlivé oddíly vybrat a přejmenovat (v mém případě na DH0 a DH1) a o obou aktivovat Direct SCSI Transfer. Ten je důležitý, určujeme tím, že se budou pro přístup k disku používat DirectSCSI příkazy. Z okna Partitioning odcházíme tlačítkem Ok.


Jsme v závěrečné fázi přípravy disku, v okně Hard Drive Preparation, Partitioning and Formatting již stačí vše jen uložit. Nicméně pro jistotu ještě jednou vstupme do Partition Drive a ověřme, zda je Direct SCSI Transfer aktivní. Někdy se totiž stane, že přestože hodnotu zatrhnete, tak se neuchová jako aktivní. Takže pokud je v okně Partitioning u všech oddílů stále aktivní volba Direct SCSI Transfer, je vše v pořádku, můžeme odejít přes Ok a v okně Hard Drive Preparation, Partitioning and Formatting již stačí vše jen tlačítkem Save Changes to Drive uložit.


Po uložení se změní status disku z Changed na Not Changed a tlačítko Save Changes to Drive se deaktivuje. Disk máme tímto připraven, z HDToolBoxu odcházíme tlačítkem Exit.



Pokud si HDToolBox nevynutil reset amigy, provedeme jej. Možná to není nutné, ale restartem nic nepokazíme. Tedy amigu restartujeme a nabootujeme opět z diskety Install3.2FromISO. Takto to vypadá po resetu, vidíme tedy navíc dva disky, které budeme formátovat.


Volíme první oddíl (DH0) a přes pravou myš a menu Icons volíme Format disk… . Disk pojmenujeme, vypneme vytvoření koše a tlačítkem Quick Format disk naformátujeme. Klasické formátování se na CF nebo SD karty nepoužívá. A hlavně u gigabajtových disků bychom se na amize asi nedočkali konce.



Před samotným formátováním se nás systém pro jistotu dvakrát zeptá.




a informuje nás o zdárném výsledku.


To stejné provedeme s druhým oddílem (DH1).





V mém případě má oddíl větší velikost než 104GB, je na něj použit experimentální formát. Kdybych s tím měl problém, lze vytvořit několik oddílů do 104GB.


Není to nutné, ale pro jistotu restartujeme amigu a opět nabootujeme z diskety Install3.2FromISO. Takto vypadá výsledek, máme tedy plně funkční oddíly DH0 a DH1. Můžeme se konečně pustit do instalace vlastního systému AmigaOS 3.2.


Instalace AmigaOS 3.2
Předpoklad je, že máme připravený disk (viz předchozí část), nabootovali jsme z diskety Install3.2FromISO a na CF nebo SD kartě máme obraz instalačního CD AmigaOS3.2CD.iso. Pokud tomu tak je, aktivujeme CF nebo SD kartu a programem ImageMount opět připojíme obraz AmigaOS3.2CD.iso.


Otevřeme AmigaOS3.2CD, v kterém nás zajímá šuplík Install.


Zde se nachází důležitá ikona StartHere, která připojí do systému ADFka nutná pro instalaci AmigaOS 3.2.


Jedná se o Install3.2 a Locale. ADFko Install3.2 je to důležité, přes které dokážeme nainstalovat nový systém.



Otevíráme Install3.2, kde nás zajímá šuplík Install.


Zde volíme jazyk instalace, nás se bude týkat English. Čeština zatím v této verzi není dostupná, ale když budeme za chvíli instalovat Update 3.2.2, bude to již včetně češtiny.


Instalace začíná, volíme Proceed.


Jako první krok bude samotná instalace AmigaOS 3.2, volíme tedy Install Release 3.2 a Proceed.


Na ostatní položky přijde řada vzápětí. Nebudeme troškařit a zvolíme režim instalace Expert User a Proceed With Install. Volby Novice User a Intermediate User do systému přihrají spoustu věcí, které běžný uživatel nepotřebuje, volba Expert User nám dává větší volbu výběru co budeme chtít do systému přidat, a co ne.


Zde nic neměníme, chceme skutečnou instalaci (Install for Real) a log instalace nepotřebujeme (Log all actions to: None). Odcházíme přes Proceed.


Chceme AmigaOS 3.2 nahrát na naši disketu Install3.2FromISO? Ne, nechceme, volíme tedy No.


V následujícím okně volíme hlavní systémový oddíl, což je v našem případě DH0:


Jaké jazyky chceme nahrát? Aktuálně má smysl pouze English. Potvrzujeme přes Proceed.


Jednou z novinek AmigaOS 3.2 jsou přepracované ovladače tiskáren. Kdybyste měli v úmyslu vaši amigu připojit k tiskárně a tisknout, vyberte ovladač. Chceme opravdu instalovat ovladače tiskáren? Ne, žádný pravděpodobně nikdy nevyužijeme, takže volíme Proceed.


Jakou klávesnici chceme nahrát? Já vždy používám American.


Dalším benefitem AmigaOS3.2 jsou nové GlowIcons. Tyto ikony se nehodí používat na pomalých nerozšířených amigách. Můžou mírně zpomalovat grafickou odezvu systému a ukousnou si trochu více Chip paměti. Není to ale žádná tragédie. Volba Yes GlowIcons přímo integruje do systému, volba No nechá v systému původní ikony, které známe z AmigaOS 3.1. Pokud nyní zvolíte Yes, není žádný jednoduchý způsob, jak se GlowIcons budoucnu zbavit. Pokud víte, že je opravdu chcete, je nyní vhodné je naistalovat přes Yes. Já volím No a doinstaluju je později.


Volbou No spouštím samotnou instalaci AmigaOS 3.2, čímž začne instalátor kopírovat jednotlivé soubory na systémový oddíl DH0.


Je fantastické, že si instalátor z AmigaOS3.2CD volá jednotlivá ADFka a my je nemusíme vkládat do mechaniky ručně. Když se obsah příslušných ADFek instalátorem nakopíruje, ADFko se ze systému samo odpojí (zmizí z obrazovky Workbenche), protože již není potřeba a automaticky se připojí další ADFko. Instalátor si volá ADFka v tomto pořadí:

1. Install3.2.adf
2. Workbench3.2.adf
3. DiskDoctor3.2.adf
4. Locale.adf
5. Locale-EN.adf
6. Extras3.2.adf
7. Classes3.2.adf
8. Fonts.adf
9. Storage3.2.adf
10. Backdrops3.2.adf

Když instalace AmigaOS 3.2 proběhne, instalátor si ještě "očichá" naše CPU. Jestli máte rozšiřující kartu s jakýmkoli procesorem 68030, 68040 nebo 68060, instalátor doporučí instalaci knihoven pro příslušný procesor a kartu. Buď knihovny doinstalujeme sami ručně z disket k příslušnému akcelerátoru, nebo opět využijeme instalátoru AmigaOS 3.2, který většinu běžně použitelných knihoven nabídne k doinstalování. Tuto volbu instalátoru použijeme v naprosté většině případů. Okno tedy ukončíme tlačítkem Proceed.


A informační okno o umístění nového Workbenche 3.2 taktéž uzavřeme před Proceed.


Výsledek vypadá takto. Pokud bychom nyní resetovali systém, byli bychom informováni, že nám chybí knihovny pro procesor 68030, 68040 nebo 68060. Aby se tak nestalo, knihovny doinstalujeme tak, že znovu spustíme instalátor.


Tedy z ADFka Install3.2 v šuplíku Install opětovně volíme Install a znovu to bude English.


Opět volíme Proceed,


nyní ale nechceme znovu instalovat AmigaOS 3.2, ale knihovny pro náš procesor. Volíme tedy Install CPU Support Libraries a Proceed.


Chceme kromě cpu knihoven i knihovny pro správu MMU? Volíme Yes.


Knihovny k jaké turbokartě chceme doinstalovat? Já mám Blizzard 1230 IV, volím tedy Phase 5. Instalátor tímto dohraje i knihovny pro další turbokarty této značky, tedy 68040 i 68060. Kdyby mi to nevyhovovalo, můžu je dodatečně smazat.


Instalátor si zavolá MMULibs.adf, z kterého doinstaluje příslušný obsah, informuje nás o úspěšném provedení a nabídne restartovat amigu. To provedeme tlačítkem Proceed. Před zmáčknutím tohoto tlačítka ještě vysuňte disketu Install3.2FromISO z floppy mechaniky, aby po resetu amiga najela již z disku.


Takto vypadá náš nově nainstalovaný systém AmigaOS 3.2. To není vše, čeká nás ještě hodně práce.


Základní ladění systému AmigaOS 3.2
Já nejčastěji vypínám rámeček kolem hlavního okna Workbenche, tedy v horním menu Workbench aktivuji Backdrop?. Pak je potřeba v dalším menu Window ještě aktivovat Snapshot a All, jinak se tato volba po resetu nezachová.



Výsledek vypadá takto:


V Preferencích je IControl, kde lze zapnout posouvání oken mimo obrazovku. Jedná se o volbu Can Move Off-screen. Další užitečná volba je možnost změny velikosti okna z jakékoli strany – Resizable From All Sides.




ClickToFront umožňuje po dvojkliku do okna Workbenche toto okno přesunout do popředí. Ve výchozím stavu je tato utilita vypnuta, pro její zapnutí je potřeba ClickToFront nakopírovat do WBStartup. ClickToFront se nachází v Tools v Commodities. Pokud jej jenom přesunete do WBStartup, z Commodities zmizí. Ve Workbenchi to totiž funguje tak, že co chytíte myší a přesunete jinam, ale v rámci jedno disku, tak to přesouváte. Jestli ale provádíte přesun mezi disky, soubory nebo šuplíky se kopírují. Takže pokud chcete aby ClickToFront zůstalo v Commodities, přesuňte jej např. do Ram disku a odtud od WBStartup. Tím vznikne automaticky kopie.


Dále si do systému přidáme z diskety Install3.2FromISO ovladače pro přístup k CF resp. SD kartě přes PCMCIA redukci. Tedy vložíme disketu Install3.2FromISO a spustíme Shell třeba zkratkou Pravá Amiga + E. Do okna Execute a file napíšeme newcli a příkaz potvrdíme tlačítkem Execute.


Nyní příkazem copy df0:devs/compactflash.device to devs: zkopírujeme zařízení compactflash, které umí přes PCMCIA komunikovat s CF nebo SD kartou.
Dále nakopírujeme mountlist, který dokáže zařízení aktivovat. Tedy copy df0:devs/DosDrivers/cf#? to devs: DOSDrivers/
Tento příkaz zkopíruje mountlist do DEVS, což znamená, že při jakémkoli příštím zapnutí amigy se systém pokusí CF nebo SD kartu připojit, ať v PCMCIA bude, nebo nebude. Někomu to může vadit a proto tento mountlist používá pouze tak, že jej umístí do STORAGE. Tento šuplík má stejnou strukturu jako DEVS, ale objekty z tohoto umístění se automaticky neaktivují. Tedy pokud bychom mountlist nakopírovali do STORAGE příkazem df0:devs/DosDrivers/cf#? to sys:Storage/Dosdrivers/, mohli bychom CF resp. SD kartu aktivovat vždy jen na povel myší, tedy myší bychom v systému v šuplíku Storage, Dosdrivers na náš povel aktivovali CF0, čímž bychom k ní získali přístup. Mountlisty lze přetahovat mezi DEVS a STORAGE i myší.


A poslední soubor, který potřebujeme, je souborový systém fat95. Fat95 nakopírujeme příkazem copy df0:L/fat95 to L:
AmigaDOS nerozlišuje psaní malými nebo velkými písmeny.

Pokud bychom primárně používali jen SDBox, není nutné výše uvedený obsah kopírovat a naopak by bylo potřeba nakopírovat ovladače pro SDBox. To provedeme příkazy copy df0:devs/spisd.device to devs:, dále copy df0:devs/DOSDrivers/sd#? to sys:Storage/DOSDrivers/ a copy df0:L/fat95 to L:
SDBox by byl nyní přístupný jenom po dvojkliku na SD0 v sys:Storage/Dosdrivers.


Posledním souborem, který budeme z diskety Install3.2FromISO kopírovat, bude komprimační utilita lha. Zkopírujeme ji v shellu příkazem copy df0:c/lha to c:


Pokud bychom chtěli někdy v budoucnu připojit k systému jakýkoli další ISO obraz, můžeme ještě nakopírovat program ImageMount. Stačí jej z diskety Install3.2FromISO někam přesunout (třeba do DH1) a do devs nakopírovat filedisk device příkazem copy df0:devs/filedisk.device to devs: Za chvíli použijeme ImageMount a AmigaOS3.2CD.ISO k nakopírování GlowIcons.


To je vše, co z diskety Install3.2FromISO pro tuto chvíli potřebujeme. Disketu můžeme vyjmout a odložit, již ji pro další instalování nebude zapotřebí.
Resetujeme amigu (disketa Install3.2FromISO odebrána), systém najede a automaticky zobrazí disk v PCMCIA, v mém případě s názvem SDInPCMCIA. Po resetu se zobrazí plocha Workbenche takto:


Instalace GlowIcons
Pokud jste se původně rozhodli si systém vyzkoušet bez GlowIcons a doinstalovat je až dodatečně, postupujte takto:
Spusťte ImageMount (máte jej nyní funkční např. v DH1) a připojte AmigaOS3.2CD.iso. Připojte ADFko Install stejně jako v předchozích situacích (šuplík Install, StartHere). V připojeném ADFku Install3.2 přes šuplík Install a jazyk English znovu spustíme instalaci, kde nyní zvolíme, že chceme Install GlowIcons a volbu potvrdíme tlačítkem Proceed. Ještě dodám, že tato volba je nevratná a není jednoduchý způsob, jak GlowIcons revertovat do původní podoby ikon.


Ještě jednou potvrdíme, že to myslíme vážně,


čímž si instalátor přivolá ADFko GlowIcons3.2.adf a spustí instalaci.



A výsledek vypadá takto:


Vypadá to dobře, jenom se zdá, že se nepodařilo vyměnit ikony oddílu DH1, což provedeme nakopírováním ikony ručně. Tento problém kupodivu nevyvstane, když zvolíte instalaci GlowIcons jako součást instalace AmigaOS 3.2.


Po resetu vypadá obrazovka Workbenche takto:


A po uspořádání (Pravá Amiga + . (tečka)) a uložení Window, Snapshot, All takto:



Možná dále stojí za to zvýšit počet barev z výchozích 16. Volte podle výkonu vašeho cpu.


Update systému na 3.2.2.1 a instalace češtiny
AmigaOS 3.2 vyšel 14. května 2021. Následoval update 3.2.1 (21. prosince 2021) a update 3.2.2 (3. března 2023), v kterém se objevilo ještě pár chyb a byl vydán HotFix 3.2.2.1 (23. dubna 2023).
Pokud jste provedli čistou instalaci systému AmigaOS 3.2 a máte v úmyslu pokračovat dalšími updaty, můžete 3.2.1 i 3.2.2 vynechat a nainstalovat update z Hotfixu 3.2.2.1, protože tento poslední balíček obsahuje všechny změny, které přinesly dva předchozí opravné balíčky. Tento balíček obsahuje nejenom opravy chyb, ale i jazykovou lokalizaci, v našem případě češtinu. Čeština vyšla oficiálně až v Update 3.2.2 a vytvořil ji Prober. Čeština v Hotfixu 3.2.2.1 je identická s češtinou v Update 3.2.2, proto jej můžeme Update 3.2.2 z března 2023 v klidu vynechat.
Updaty i Hotfixy se dají stáhnout ze stránek Hyperionu, je potřeba si tam ale vytvořit účet a registrovat zakoupený AmigaOS 3.2. Součástí nákupu AmigaOS 3.2 je totiž i registrační kód v délce 29 unikátních znaků, kterým lze AmigaOS 3.2 na stránkách Hyperionu registrovat a tím získat neomezený přístup ke všem stávajícím i případným budoucím aktualizacím.
Takže ze stránek Hyperionu stáhneme Hotfix3.2.2.1 (já jej mám na SD kartě v PCMCIA redukci) a rozbalím jej do DH1 příkazem lha x cf0:Hotfix3.2.2.1 lha to DH1:


Balíček se během chvíle rozbalí



a v šuplíku ADFs nabídne Hotfix a Update. Hotfix byste použili, pokud byste měli nainstalovaný Udate 3.2.2 a chtěli byste jej jenom „zalepit“. My použijeme Update, který povýší AmigaOS 3.2 na AmigaOS 3.2.2.1 (včetně Hotfixu) a ještě jej lokalizuje do češtiny.


V šuplíku Update se posuneme zcela doprava a otevřeme ADFko Udate3.2.2 a v ADFku šuplík Install.



A zde vidíme, že lze instalátor spustit i pro češtinu (Czech). Tedy instalace updatu i české lokalizace ještě proběhne v anglické verzi instalátoru, češtinu ale budeme moci ve Workbenchi dodatečně aktivovat. Češtiny se nebojte, její aktivace je opravdu snadná. A kdyby se vám nelíbila, lze ji velmi snadno přepnout zpět na angličtinu. Češtině dejte určitě šanci.


Takže spouštíme instalátor (ikonou Czech)


volíme opět Expert User


Instalujeme jako Install for Real a log bude None.


Potvrdíme, že chceme update instalovat na systémový oddíl


a při dotazu na jazyk zatrhneme kromě původního jazyka instalace (English) nově i češtinu (Czech).


Pokud bychom měli systém s vlastně upravenou startup sekvencí, mohli bychom ji zálohovat. Při nové instalaci a update to není potřeba, volíme tedy Skip.


Probíhá instalace updatu a české lokalizace, instalátor si postupně volá tato ADFka:

1. Update3.2.2.adf
2. Classes3.2.2.adf
3. DiskDoctor.adf
4. Locale3.2.2-CZ.adf
5. Locale3.2.2-EN.adf

Na závěr jsme ještě upozorněni, že je potřeba tlačítkem Proceed resetovat amigu, což provedeme.


Po resetu jsme v horním menu informováni, že používáme Amiga Workbench Release 3.2.2.1.


Aktivace češtiny
Čeština se zpřístupní:

• Aktivací českých fontů v Prefs/Fonts;
• aktivací českého nastavení v Prefs/Locale;
• aktivací české klávesnice v Prefs/Input.

Jdeme do Prefs a Fonts, kde změníme výchozí font Topaz pro Workbench Icon Text, System Default Text a Select Screen Text


na topaz_ISO-8859-2. Nový font podporující českou lokalizaci aktivujeme ve všech třech volbách a potvrdíme tlačítkem Save.


Nyní v Preferencích v Locale změníme výchozí volby


na volby preferující české prostředí. Tedy Preferred Languages Czech, Country Czech_republic a Time Zone 1 Hours from GMT a vše uložíme tlačítkem Save.


Nyní s námi bude Workbench komunikovat česky, tedy nabídky, okna, tlačítka a další prvky jsou nyní lokalizovány do češtiny.
Kdyby se nám to nelíbilo, stačí se vrátit do Preferencí a Locale, kde dáme Clear Languages a vybereme English. Tím se změní lokalizace na anglickou.

Výše uvedený způsob aktivace češtiny ale nepřidá do systému českou klávesnici. Česká klávesnice je k dispozici, ale pokud ji chceme používat, je nutné ji nakopírovat do DEVS:Keymaps. V rozbaleném Hotfixu je nutné najít a otevřít ADFko Locale3.2.2-CZ. Když jej aktivujete, lze v shellu příkazem copy Locale3.2.2-CZ:Other/Keymaps/#? To DEVS:Keymaps/ nakopírovat českou klávesnici.


Českou klávesnici, tedy klávesnici umožňující psaní s českou diakritikou lze aktivovat v Preferencích přes Input,


kde změníte mapu klávesnice z American na cz_ISO-8859-2 a volbu potvrdíte tlačítkem Uložit. Jestliže ji vyzkoušíte a nebude vám vyhovovat, není nic jednoduššího než ji na stejném místě přepnout na původní hodnotu. V mém případě American.


Ukázky obrazovek Workbenche s českou lokalizací
















Otázky a odpovědi k nastavení disku
Proč je použit souborový systém PDS a ne PFS?
PDS3 řeší diskové operace přes DirectSCSI příkazy a data ukládá na disk do bloků (512 bajtů), kterých může být až 16 514 064. PDS3 umí přes DirectSCSI příkazy bezpečně pracovat s prvním oddílem disku až do kapacity 8 455 200 768 bajtů (7,87 GiB). Proto jsem jej použil a proto je můj bootovací partition o kapacitě 6GB bezpečný na ukládání dat. Více zde.

Proč jsem pro oddíly nenastavil buffery?
PFS3, resp. PDS3 funguje tak, že když vyčerpá přidělené buffery, automaticky si přidá další. Více zde, část Automatically attempt to increase number of buffers if all buffers are in use and more buffers are required. Pokud je ale nastavíte ručně, nic tím nepokazíte.

Proč jsem nenastavit maxtransfer 1fe00?
Maxtransfer určuje, kolik lze v jednom okamžiku zpracovat (přečíst/zapsat) dat. Správu IDE má v Amize 1200 na starosti zákaznický obvod Gayle, který je ale pouze 8bitový. Jeho propustnost je 130 560 bajtů. Když tuto hodnotu převedeme z desítkové soustavy do šestnáctkové, dostaneme hodnotu 1FE00.
Ve starších systémech bylo tuto hodnotu nezbytné zadat, FPS3, resp. PDS3 si maxtransfer v kombinaci s novým scsi.device hlídá sám. Více opět zde, část Automatic max transfer limit is only enabled if scsi.device version is v36 or newer and older than v50. No a scsi.device v AmigaOS 3.2 je verze 47.4 (je z 30. 12. 2019).
Ještě poznámka: pokud byste zadali maxtransfer 1fe00 třeba na blizzardu s scsi kitem, blizzardu ppc nebo pistormu, zbytečně si zmenšujete množství dat, které lze v jeden okamžik zpracovat.

Je ten disk opravdu dobře nastavený? První oddíl má velikost přes 6GB, to by měla být chyba. Nevěřím tomu.
Je několik utilit, které umí identifikovat nastavení disku a upozornit nás, že něco není v pořádku.
Kontrolu lze provést utilitami Check4GB, HDDReport a TestMaxTranfer. Utility jsou ke stažení zde.





Přesměrování grafických operací Blitteru na CPU
Native driver je ovladač, který dokáže v amigách bez grafických karet přesměrovat operace systému využívající původně Blitteru na CPU. Vzhledem k tomu, že většina současných uživatelů používá nejrůznější akcelerátory, využitím Native driveru grafické operace zásadně zrychlíte, protože je bude díky Native driveru provádět CPU, které je rychlejší, a hlavně je bude provádět v paměti FAST.
Native driver vyžaduje software P96, což je software nezbytný k provozování Workbenche na grafických kartách. Native driver i shareware verze P96 jsou ke stažení z Aminetu, my ale použijeme komerční P96 od iComp. Komerční P96 je stále vyvíjeno a taktéž v sobě obsahuje Native driver, takže jej není potřeba dodatečně stahovat z Aminetu. Pro zakoupení P96 je potřeba se registrovat na stránkách iComp.de, čímž se zpřístupní možnost nákupu. Software lze pořídit za cca 10€.
Instalace je jednoduchá, stačí projít instalačním průvodcem.



























A ještě NoClick
Aby vás neštvalo klikání prázdné floppy mechaniky, aktivujeme v systému utilitu NoClick. Je to jedna z mnoha utilit řešící nepříjemné cvakání. Na této se mi líbí, že je nová a malá. Všichni víte, že se podobné utility dávají do WBStartup. I NoClick by bylo možné takto umístit. Já ale tuto utlititu dávám do C: a nechám ji provést jako jeden z prvních kroků startup-sequence. Volba na na vás.





Závěr
Obrázky byly grabnuty přímo na amize převážně v rozlišení PAL: High Res (640 × 256) a PAL: High Res Laced (640 × 512) Screen Graberem (SGrab), párkrát jsem si ale při grabování vypomohl emulátorem. Tento návod je shrnutím mých poznámek a zkušeností, vše jsem mnohokrát ověřoval a testoval. Na mých amigách je uvedený postup plně funkční, pokud by něco na vaší amize nefungovalo, dejte vědět.

Animace
Instalace AmigaOS 3.2


Instalace Update 3.2.2.1 včetně češtiny


Aktivace češtiny


Gratuluji, pokud jste se dostali až sem. Máte nainstalovaný čistý systém AmigaOS 3.2. Co nyní? Je toho spousta, můžete pokračovat instalací:

• Souborového manažeru;
• úpravou horního menu;
• prohlížeče obrázků;
• přehrávače modů;
• produktivity software;
• připojení k internetu;
• a samozřejmě whdload a množství her​.