To vypadá že si datový registr můžete vyblokovat i v případě, že jej v dané části kódu zrovna nepoužíváte, provedete v téhle zrovna nepoužívané části kódu rotaci, v druhé větvi programu rotaci se stejným registrem neprovedete a máte smůlu. Obě větve programu se sice vykonávají přibližně ve stejný čas, ale vždy jen jedna z daných dvou programových větví. Tímhle způsobem si vlastně můžete znepřístupnit správná data v obouch programových větvích.

Pokud tomu všemu dobře rozumím. Asi mám další zkušenost za sebou o tom co dělat, aby jsem si data v registry sám nevyblokoval a měl přístup ke správným datům.

No nic, budu to muset hodit do jediné programové větve.

Ještě bych tu rotaci bitů mohl zohlednit v části programu kde ji nevykonávám. To bych se ke správným datům snad dostal. Nazval bych to lišákovo programování pomocí zrcadlového efektu.

Tak kvůli nekonečnému cyklování úseku skladby v mé rutině jsem ten kód včera opět celý předělal. Ta funkce s logikou kódu zamíchala více, než jsem čekal. Tempo hraní skladby je od posledního nastavení vpořadku. Testoval jsem na nekonečném cyklování dokud mně to bavilo poslouchat a zároveň hlídat s tempem u originálního MODu, tedy pár minut. V tom zatím 1 ze 2 patternů jsem dnes zoptimalizoval kanál 0 a 3. Ještě pak tedy 1 a 2.
Taky jsem trochu "naháněl duchy" když jsem se snažil přijít na příčinu praskání ve zvuku. Já si to již v minulosti uvědomil, ale tak trochu na to zapomněl a zároveň s tímhle nespojil, ale jsem opět moudřejší. To když se ve zvukovém kanálu mění hlasitost ve větším rozsahu, třeba jí dáte z úrovně 10 na 50 dekadicky, tak vám ve zvuku lupne. Nenapadlo mně a zatím jsem nevěděl, že tohle lupnuti se projeví i když máte DMA přenos daného kanálu přerušený. Tedy nic nehraje, ale lupnuti je přesto slyšet. To jsem nevěděl. Ve 2.kanálu se mění hlasitost skoro pořád snad co 3 řádek patternu a ve velikém rozsahu, tedy lupání ve zvuku je průběžné. Naštěstí kanál s bubny je tak výrazný, že lupání vůbec není slyšet.

Například takový Octamed a snad i jiné s tímhle problém nemá. Je to z toho důvodu, že Octamed nemění hlasitost nástrojů přes HW registr, tam je nastavena konstantní hlasitost, ale mění hlasitost softverově pomocí velikostí amplitudy daného nástroje. Proto u přehrávání MODu není žádné lupání v tomhle případě slyšet a nemusíte mít puštěný ani kanál kde jsou nějaké bubny, hajtky, kick-bass 🙂
​​​

Již nějaký ten den mám v mé hudební rutině zeditovaný 1 pattern ze 2 z nové melodie z MODu do mého hudebního formátu. Ta editace je provedena nahrubo, ještě tam budu něco dodělávat a zpřesňovat. Nemohl jsem jít v přesnější editaci v tom jednom patternu dál, musel a ještě pořád musím nastavit správnou rychlost hraní skladby. Dá se říci že mám možná hotovo ale ještě... . Mám takovou myšlenku v rámci té skladby a potřeboval jsem funkci u mé hudební rutiny aby jsem věděl opustit úsek skladby, pokud ho více krát opakuji a pokračoval v hraní skladby dál. Doposud jsem uměl jen nastavit nekonečný cyklus. Tak jsem tuhle vlastnost do mé rutiny přidal. Časovači pro tohle opakování jsem dal zatím 4 bity a 2 stavy mají svou funkci. Stav Fh (1111) zabezpečí nekonečné opakování. To ještě dodělám. Stav Eh (1110) jsem použil jako info, že se jedná o úplně první (nultý) cyklus opakujícího se úseku skladby. Eh pak vyměním za správný počet a tuhle informaci obsahuje můj hudební formát. I samotná 0 v časovači mi určuje, že se úsek skladby bude jednou opakovat. Tedy celkový možný počet opakování úseku skladby je teď od 1 do 14 opakování, pokud chci úsek hrané skladby opustit, nebo nekonečné opakování.

Dal jsem kód do reální Amigy 1200. Vše hraje a funguje. Nejdříve jsem se ujistil že se v skoku na začátek opakovaného úseku skladby opravdu vracím na správné místo (dělám přímý skok v mém hudebním formátu) a to tak že jsem na úsek před správným místem skoku zahrál nějaký vysoký tón. Pak záměrně jsem provedl skok o 4 byte delší (4 byte = 1 řádek v patternu bez práce jakýchkoliv efektů / nastavení hlasitosti / nahrání samplů a jiných) a chtěl jsem aby se mi vysoký tón zahrál. Vrátil jsem skok na opakovaný úsek skladby, tedy snížil ho o dané 4 byte a nechtěl jsem, aby se mi tón zahrál. Vše v pořádku, skákal jsem na správné místo. Teď vlastně i z hlavy vím že můj 1 pattern má krásných rovných 700 byte. Zpřesnil jsem tempo hraní melodie na úrovní možných 14 opakování. Už mi tam stačí dát to nekonečné opakování a nechám to hrát pár minut jestli mi to uhne vůči hraní skladby u originálního MODu. Originální MOD hraju pod emulací WinUAE s Octamedem, můj formát hraju na Amize 1200 souběžně.

Vtipné momenty v programování:
Měl jsem za to že funkci opakování budu mít hotovou rychleji, nicméně jsem na to potřeboval v programování 4 dny. To ale není hlavní myšlenka. Tím je to, že jakmile jsem si uvědomil všechny souvislosti aby mi to v mém kódu fungovalo změnil jsem celou logiku během asi 10 minut (potřeboval jsem si stihnout jít zaběhat ještě za světla). Jak jsem se opět vrátil k programování jiný den, nastala kontrola kódu a taky ověření, že to dělám nejlépe jak umím. Prokázalo se, že varianta mnou rychle v programování naházena do počítače byla ta nejlepší a nedokázal jsem ji jakoukoliv jinou alternativou trumfnout. Na to aby jsem kód zkrátil o 1 nebo 2 instrukce jsem potřeboval 1 volný byte v datovém registru, nicméně jeden ze 2 mých pomocných registrů mám speciálně vyblokovaný, ponechávám v něm hodnotu velikosti snížení/zvýšení hlasitosti pro efekt volume slide. Tak smůla 1 nebo 2 instrukce navíc... .

Hodnotu časovače pro opakování skladby mám v adresovém registru v jeho 1.byte (0-3). Ale tím že se nejedná o datový registr, tak snad jsem udělal vše proto, aby jsem s tím pracoval nejefektivněji. V rámci volných byte mám ještě v daném adresovém registru volné 2 vyšší byte, mé poslední volné celé byte na případné něco, ještě nevím co. Sice mám časovač v adresovém registru a ještě ani ne v jeho 0.byte, ale časovač na opakování skladby je v důležitosti snad na jednom z posledních míst a dost v kódu využívám vlastnost, že mi stačí vědět, jestli vůbec nějaká informace v časovači je, aniž bych musel správně přečíst hodnotu jaká tam je. To mi celkem pomohlo udělat ten kód přiměřeně krátký.

Deforovi ho nedám, nechci aby mi z toho udělal 2 řádky...

​​​​​


Jak jsem testoval na Amize hraní skladby, tak jsem mi ve zvuku začalo objevovat pukání. Říkal jsem si co zas. V hudebním formátu jsem odstavil práci s hlasitostí.... pukání, odstavil jsem efekt volume slide .... pukání, Tak aby jsem nenaháněl duchy vypnu vývojové prostředí ASMpro zapnu Octamed pustím MOD a bez pukání. Vypnu Octamed, nastartuji ASMpro, dám rutině zahrát krátký úsek aniž by mně napadala známá příčina proč mám ve zvuku pukání. Krátký úsek se zahraje čistě. Načtu celý kód odznovu a pustím skladbu bez omezení a hraje mi to zrazu čistě. No jo, vývojové prostředí zapnuté přes noc. Už toho bylo na něj moc...

V pondělí a v úterý jsem se vrhl na předělání logiky v mém programu tak, aby práce grafiky nastoupila až po nějaké chvíli po tom co hraje skladba. Přemýšlel jsem jak to udělám a napadlo mně na to použít část kódu, která umí na začátku každé skladby udělat některé věci za můj hudební formát (ten to umí taky) ale je to tam pro případ, když by se třeba potřeboval nahrát sampl do kanálu a už by se třeba nemusel změnit. Tedy aby mi tahle situace zbytečně nezabírala "slot" pro 1 nástroj v rámci mého formátu v hlavní smyčce programu. Tohle se vykonává před touhle smyčkou. Tedy jsem před tuhle hlavní smyčku hodil vše podstatné pro práci s grafikou, co jí aktivuje, tedy načtení bitplanů a tak. Příhodný moment asi ve 4 řádku patternu hlavní smyčku v programu opouštím, načtu bitplany a jiné a vracím se zpět na hlavní smyčku. Zároveň vyblokuji v hlavní programové smyčce ostatní práci s grafikou pomocí mého formátu pro práci s textem na přibližně stejný čas, tedy na asi 4 řádky patternu. To vše můj program vlastně uměl, jen jsem musel trochu upravit u toho všeho logiku a vše si taky uvědomit jak by co mělo být. Například jsem psal, že čas potřebný pro spuštění podprogramu z grafické knihovny (offset -222) je rovný přibližně 20 řádkům patternu, to není pravda. Neuvědomil jsem si, že za čas 1 hlavní smyčky programu zpracuji přibližně 5 písmen v textu a ne pouze 1 písmeno. Tedy na 1 řádek patternu je asi 5 písmen a ne 1 písmeno. Vše to pak pěkně fungovalo. Chvíli ze startu hrála pouze skladba s prostředím Workbenchu a pak se přešlo na grafiku, neboli zobrazování textu. Aby tam tu chvíli nebyl Workbench to bych pak upravil ale... .

Mé předpoklady že podprogram s offsetem -222 potřebuje více času a že s textem musím začít pracovat později čím bych vyřešil to, že se mi text přestane někdy zobrazovat pouze asi do 12 písmena ze 40. Stalo se to, že při téhle úpravě programu se mi text ne jenom někdy zobrazoval do asi 12 znaků, ale vždy se zobrazoval do 12 znaků. Ani jedno spuštění programu tedy nebylo správné.

Jak byl u spuštění programu nachvíli ještě podržený Workbench, hezky jsem viděl otevření okna posunutého vlevo mimo celou obrazovku, tedy jsem viděl pouze jeho přibližně pravou půlku. A pak se mi začal text psát správně zleva od začátku ale jen do rozsahu posunutého okna Workenche doleva, tedy do jeho pravé půlky.

tadáaa standardní situace u mně. Martině máš to obráceně

Dobře, tak někdy se podprogram s offsetem -222 ukončí tak rychle že se práce s textem nestihne správně "chytnout".

Část programu co jsem načítal pro práci s textem dodatečně jsem dal do MiniWrapperu od Photona před podprogram s offsetem -222. Nepomohlo. Přichází na řadu časovač CIA nastavený na maximální hodnotu hexadecimálně FFFF. Dal jsem jej do programu mezi. Tedy před ním byla práce s grafikou, za ním -222ka. Samozřejmě vše s návratem na mou původní verzí programu před všemi změnami v logice. Teď jsem viděl jak opožděně začne podprogram s offsetem -222 pracovat. Tenhle podprogram grafické knihovny mi umožňuje celý program spustit i z rozlišení Multiscan Productivity, tedy z rozlišení 640 na 480. Jinak se vám program spustí tak, že to není použitelné. Absolutní bordel v obraze i ve zvuku. No a jak se -222ka po časovači CIA na hodnotě FFFF hexadecimálně spustí opožděně, tak nejdříve je bordel v obraze, je to chvilka a pak se obraz spraví (díky -222ce). Co jsem zatím zkoušel spustit celý program, zobrazování textu v pořádku na celou šířku obrazovky. Další krok. Vrácení práce s grafikou/textem nazpět mimo MiniWrapper od Photona. Před -222kou jsem nechal pouze časovač CIA nastavený na maximální zpoždění. Zobrazování je v pořádku.

Zatím jsem nezaznamenal nesprávné (useknuté) zobrazování textu do asi 12.znaku.

Jen napíšu, že časovač bylo to první, co jsem nasadil do Photonovho MiniWrapperu, který kompletně odstavuje systém, ale možná jsem u toho ještě Amigu 1200 i nevypinal. Její pouhý reset nepostačoval na to aby se vše u Amigy vrátilo do normálu a u Amigy se může vyskytovat pořád již stará chyba, tedy chybné chování a program můžete mít dobře.

Ještě pošteluji nějaké věci ale CIA časovač před -222kou nechávám na maxime.

U jakékoliv změny programu po běžném testování nastalo běžné testování po několikaminutovém vypnutí Amigy 1200. Pár desítek vypnutí to bylo.

Když se mi ta chyba ještě někdy projeví, nebo se prokáže, že vše je věc náhody a chyba nebude tímhle vyřešena, možná mně jebne

A tohle je definice vesmírného pirátství

A abych zde neměl jen blbý kecy tak pár postřehů, ale budu to tak nějak tahat z hlavy, nejsem nastaven na to čumět jakkoliv do kódu.

Myslím že jsem konečně narazil na příčinu, proč se mi můj program pomocí kódu od Photona co odstaví systém chová někdy při spuštění nestandardně.

Popis chování, které se projeví ze začátku někdy při spuštění a při třeba tak 5 spuštěním po sobě již méně často​​​​​ co je tak jednou za 20 až 50 spuštění.

Zobrazování textu jen u prvních 12 písmen že 40.
Nezobrazení textu, hraje pouze skladba a funguje Copper.
Nereagovani ukončení programu pomocí klávesy space, pomocí tlačítka na myši program ukončit lze.

Co mně zmátlo je skutečnost že se program při hledání chyby chová jinak pod prostředím a jinak když je zkompilovaný. Tedy to že přijdete na vodítko které by vás nasměrovalo na to čeho se chytit a které vám funguje pod vývojovým prostředím většinou nefungovalo u kompilovaného programu.

Problém by dle všeho měl být u podprogramu s offsetem -222 z grafické knihovny. Je to zjištění ze dnes, ještě budu testovat ale kód byl zatím u EXE stabilní, když jsem tenhle offset/podprogram u kódu od Photona nepoužil. Ják bude čas budu hrát na to, že tento podprogram se vykonává dlouze a můj program díky němu začne pracovat bez chyby tak na jeho 20 cyklu. Tenhle podprogram zabezpečuje spuštění mého programu i z grafického módu Multiscan Productivity, tedy se to pokusím dát nějak dohromady 🙂

Hm, tak ono to vypadá jako by restart A1200 nestačil po tom co spustíš program s ne zrovna ideálním nastavením DMA přenosů. Pomohlo až vypnutí a zapnutí A1200 aby se program začal chovat korektně, když jsou i DMA přenosy nastaveny správně.

Opět díky moc za nasměrování. To nastavení bitů pro práci s bitplany a copperem nebylo ani součástí původního kódu pro práci s textem, který jsem převzal a upravil. Je pravdou že Copper jsem přidal já i když s ním dělám pouze jednoduchou čáru. Nějak jsem si to vše nedal dohromady. To jsem celý já.

Správně fungování původního podprogramu WaitEOF bylo podmíněno správným nastavením DMA přenosu v DMACON ($dff096), tedy tohle již taky funguje.

Tak tohle jsou ty přerušení, já to jen používám. Tedy doposud hlavně u Pauly, teď již i u Bitplanu a Copperu.

Vím že jsem se již jednou ptal na 9.bit DMAEN u DMACON co je hlavní povolení DMA. Má zkušenost je taková. Že pokud jsem pracoval čistě jen s Paulou bez obrazu, nepotřeboval jsem ho nastavovat, ale jakmile již k tomu přidám i práci Bitplanu, nebo Copperu, již potřebuji mít tenhle 9.bit nastaven, jinak mi ani Paula nic nehraje. Tenhle 9.bit (DMAEN) hlavní povolení DMA vnímám jako nějakou komunikaci mezi právě probíhajícími DMA přenosy.

Právě zjišťuji že teď mám problém ještě s podprogramem AllOff který se provádí až za mým programem, tedy při návratu do systému. Za to ale již snad já nemůžu? Ono tedy někdy se to spustí dobře a někdy mi to zobrazuje jen asi prvních 10 znaků ze 40 a většinou se to spustí správně bez téhle chyby. Jednou se mi to spustilo i s odstupem textu od kraje obrazovky. Taky se mi to i jednou z EXE nespustilo, ale pak jsem udělal další kompilaci. Zdá se mi nevynulování registrů DMACON a INTENA za mým programem jako stabilnější ale ještě to budu testovat. Nulování těchto 2 registrů před mým programem již provádím.

​​​​​
​​​​

Nerad to píšu, ale tvé AllOff0 nedělá nic, co je účelem původního AllOff -- tedy zakázání DMA a přerušení. #$7fff nuluje vše ve dvou registrech k tomu určených: DMACON a INTENA. Zápis této hodnoty do INTREQ je jen zajištění, aby se nevyvolalo žádné přerušení, o které už bylo systémem (Paulou) požádáno (INTerrupt REQuest). Nevím, jestli je to úplně nutné, ale věřil bych Photonovi, který tohle určitě převzal z jiných starších rutin, a nechal bych to tam. Každopádně tvé AllOff0 DMACON ani INTENA nemažou a tudíž ti na pozadí stále běží ošetření všech dříve povolených přerušení (a stále ti běží všechny DMA kanály).
Pokud ti tvůj program normálně po AllOff nejede, je to nejspíš tím, že pak přerušení, která používáš, nezapneš. Nezapomeň nastavit i bity INTEN a DMAEN, protože ty byly taky smazány!
Tvoje rutina WaitEOF0 taky nic nedělá. Teda dělá jen to, že počká až přestane pracovat blitter (WaitBlitter). Úkolem té rutiny je vrátit se v okamžiku, kdy je obrazový paprsek za vykreslováním posledního řádku obrazu (tedy začne docházet k vertical-blank). Proč Photon pro jistotu čeká i na blitter netuším -- asi další příklad velké opatrnosti. Tvoje rutina ale na paprsek nečeká - netestuje jeho pozici. (Mimochodem ta rutina nefunguje, pokud by tvůj program běžel na NTSC systému. Tam je nejvyšší vertikální pozice el. paprsku jen $106.)

Mohl bych prohodit u MiniWrapperu od Photona u podprogramu návěstí WaitRaster s WaitEOF? Kdyby to šlo, nemusel bych použít podprogram WaitEOF0. V A6 je $dff000. Před spuštěním mého programu používám podprogram WaitEOF0, po ukončení mého programu podprogram WaitEOF.

Podprogram AllOff0 již používám jak u vstupu tak u výstupu z mého programu, tedy podprogram AllOff dám do komentáře. Nicméně předpokládám, že jinak by výměna návěstí AllOff s IntReqD2 asi nebyla problém, kde bych pak nepoužil již podprogram AllOff0, protože bych jej volal napřímo tím, že bych měl prohozená ty 2 návěstí a nuloval jen INTREQ dva krát po sobě.

V obrázku je část kódu od Photona s mou úpravou a přidáním návěstí WaitEOF0 a AllOff0.

Tak dnes jsem se opět hrál s kódem od Photona, který vypíná systém a pak jej obnovuje v mém kódu. Ještě jednou jsem se zaměřil na u mně problémové části kódu a snažil se najít alespoň u mně nejlepší konfiguraci problémových části kódu (jsou jen 2 hlavní). Jednou jsem se rozhodl na základě tohoto, že se mi povedlo uvést můj program po několikátém spuštění do chyby, kdy již nešel vůbec spustit a má změna v kódu od Photona umožnila opětovné spuštění kódu 🙂. Mezi tím se mi a já přesně pořád nevím proč začal opět správně zobrazovat text až ke krajům obrazovky (zobrazoval se mi s odstupem od krajů) a dokonce mi i zobrazuje poslední 2 pixely na pravé straně co být taky problém. Našel jsem nejoptimálnější nastavení kódu od Photona vše uložil. Vypnul jsem A1200 tak na 10 minut. Zapnul. Kód spustil z rozlišení HiRes a i Multiscan Productivity (640x480) Zobrazení bylo správné. Zkompiloval jsem kód do EXE. Spustil kód z HiRes a Multiscanu a zobrazení je správné.

Pokud se mi to ještě někdy rozjebe, udělám vše proto abych zůstal klidný ale to správné zobrazení textu ke krajům jsem dnes opravdu nečekal 🙂

Hele je rok 2022 a hlavní úkol mého PC je emulace Amigy

Nemyslím, že by se na AGA nadávalo. Na západě možná někteří v roce 1992 čekali víc? Ale to nedokážu posoudit. U nás byla realita určitě jiná. Zpětným pohledem je samozřejmě vidět, že AGA byl jen nutný upgrade. Díky rychlejším DRAM umožnilo fetch až osmi bitplanů (a to i při 35ns pixelech) a s tím související podpora až 256 barev (a HAM8 režimu atd.). Bohužel to bylo z grafického hlediska vše. Sběrnice zůstala stejně rychlá (nebo spíše pomalá) jako v roce 1985, Copper zůstal stejný, Blitter zůstal stejný, i sprajty v podstatě zůstaly stejné (horizontální velikost se zvyšila taky jen díky 4x fetch módu). Navíc 4x fetch mód přinesl i různá omezení (problém s horizontálním scrollingem, se sprajty, ...). Je škoda že tohle nepřišlo aspoň o rok dříve -- snad by pak bylo pro AGA více programů (rozuměj her ). A mohlo to trochu víc konkurovat Genesis, SNESu a snad i tomu PC (?). No to je už jedno...

Tak to je dost slušná výhoda u AGA, možná největší jak na ni hodně lidí nadává

To platí jen pro ECS, AGA už toto omezení nemá (díky 4x fetch módu).
Commodore oficiálně zveřejnil jen dokumentaci k OCS a ECS. Myslím, že k AGA nic podobného nedal.

Ujisti se, že mažeš nebo správně nastavuješ všechny hodnoty registrů souvisejících s generováním obrazu. Nezapomeň například na vynulování horizontal scroll v BPLCON1. Na AGA je nutné nastavit správný fetch mode ($1fc) -- kvůli zpětné kompatibilitě s OCS/ECS je třeba ho vynulovat (i když to by asi mělo dělat už LoadView). Jinak mne nic nenapadá, proč by měl být obraz nějak posunutý, pokud používáš (víceméně) standardní hodnoty pro DIWSTRT/DIWSTOP (a s nimi související DDFSTRT/DDFSTOP).

Jen dodám že to, co mi u MiniWrapperu od Photona umožňuje spustit kód z grafického režimu Multiscan Productivity je u Graphics Library použití offsetu -222 LoadView(). Toho už jsem si vědom.

Jinak v dokumentacích jsem se dočetl že v grafickém režimu Multiscan Productivity lze použít pouze 4 barvy, ale mě reální A1200 s 4 MB Fast RAM pouští snad i na 256 barev. Hmm. Mám se ještě co učit.